
Lilie tygrovaná (Lilium tigrinum): Podrobný průvodce pěstováním a péčí
Lilie tygrovaná, vědecky známá jako Lilium tigrinum, je jednou z nejnápadnějších a nejoblíbenějších cibulovitých květin, které zdobí zahrady po celém světě. Její sytě oranžové květy s charakteristickými tmavě hnědými až černými skvrnami připomínajícími tygří srst ji činí nezaměnitelnou. Tato robustní a nenáročná trvalka je ceněna pro svou krásu, nenáročnost na pěstování a schopnost přizpůsobit se různým podmínkám. V tomto obsáhlém průvodci se ponoříme do všech aspektů pěstování a péče o lilii tygrovanou, prozkoumáme její historii, různé odrůdy a nabídneme praktické rady, jak zajistit, aby vaše lilie tygrované prosperovaly a bohatě kvetly.
Původ a historie lilie tygrované
Lilie tygrovaná pochází z východní Asie, konkrétně z oblastí Číny, Koreje a Japonska. Její přirozené prostředí zahrnuje horské louky, lesní okraje a křovinaté porosty. Do Evropy a Severní Ameriky byla引入 v 18. století a brzy si získala oblibu pro svou exotickou krásu a nenáročnost. V průběhu staletí se stala symbolem čistoty a vznešenosti v mnoha kulturách. V Číně je lilie tradičně spojována s plodností a štěstím. Její botanický název Lilium je odvozen z řeckého slova „leirion“, které označovalo bílou lilii. Přídomek „tigrinum“ odkazuje na tygrovaný vzhled květů.
Botanická charakteristika Lilium tigrinum
Lilie tygrovaná je vytrvalá bylina, která vyrůstá z podzemní cibule. Dorůstá výšky 1 až 2 metry, v optimálních podmínkách i více. Její stonky jsou pevné, vzpřímené a nesou střídavě uspořádané kopinaté listy tmavě zelené barvy. Charakteristickým znakem jsou její převislé květy, které se objevují v bohatých hroznech na vrcholu stonku. Každý květ má šest okvětních lístků (tepalů), které jsou sytě oranžové s hustým posypem tmavě hnědých až černých skvrn. Prašníky jsou nápadně oranžové a vyčnívají z květu. Po odkvětu se tvoří tobolky obsahující plochá semena. Lilie tygrovaná se také rozmnožuje pomocí pacibulek, malých cibulek, které se tvoří v paždí listů.
Různé odrůdy lilie tygrované
Přestože je původní forma lilie tygrované velmi atraktivní, existuje několik kultivarů, které se liší barvou květů, počtem okvětních lístků a celkovým vzhledem. Některé oblíbené odrůdy zahrnují:
‚Flore Pleno‘ (Plnokvětá tygrovaná lilie)
Tato odrůda je výjimečná svými plnými květy, které mají mnohem více okvětních lístků než původní forma. Květy jsou sytě oranžové s typickými tmavými skvrnami a vytvářejí bohatý a nápadný efekt. ‚Flore Pleno‘ je velmi dekorativní a často se pěstuje jako solitér nebo ve skupinách pro zvýraznění záhonů.
‚Splendens‘
Odrůda ‚Splendens‘ se vyznačuje intenzivnější oranžovou barvou květů a větším počtem květů na jednom stonku. Je velmi vitální a vytváří impozantní kvetoucí sloupy. Je ideální pro pozadí záhonů nebo jako dominantní prvek v květinových aranžmá.
‚Citronella‘
Tato odrůda nabízí unikátní citronově žluté květy s jemnými hnědými skvrnami. Je méně obvyklá než oranžové formy, ale přesto velmi atraktivní a přináší do zahrady svěží barvu. ‚Citronella‘ je vhodná pro kombinaci s jinými liliemi a trvalkami.
‚Pink Tiger‘
Jak název napovídá, ‚Pink Tiger‘ má růžové květy s tmavými skvrnami. Tato odrůda je méně tradiční, ale velmi oblíbená pro svou neobvyklou barvu a jemnou eleganci. Je skvělou volbou pro romantické zahrady a květinové kompozice.

‚White Tiger‘
‚White Tiger‘ je vzácnější odrůda s bílými květy a jemnými purpurovými skvrnami. Její čistý a elegantní vzhled ji činí vyhledávanou mezi sběrateli a milovníky unikátních rostlin. Je ideální pro pěstování v polostínu, kde její jemné barvy nejlépe vyniknou.
Pěstování lilie tygrované: Krok za krokem
Pěstování lilie tygrované je poměrně snadné a zvládne ho i začínající zahradník. Důležité je zajistit jí vhodné stanoviště, kvalitní půdu a dodržovat základní pravidla péče.
Výběr stanoviště
Lilie tygrovaná preferuje slunné až polostinné stanoviště. Na plném slunci kvete bohatěji, ale v horkých letních měsících ocení mírné zastínění, které chrání květy před spálením. Ideální je místo, kde je spodní část rostliny ve stínu a květy na slunci. Vyhněte se zamokřeným a větrným stanovištím. Dobrá cirkulace vzduchu pomáhá předcházet houbovým chorobám.
Příprava půdy
Lilie tygrovaná vyžaduje dobře propustnou, humózní a mírně kyselou až neutrální půdu s pH 6,0-7,0. Před výsadbou půdu důkladně prokypřete a zapracujte do ní kompost nebo dobře uleželý hnůj. Těžké jílovité půdy je vhodné vylehčit pískem a rašelinou, aby se zlepšila drenáž. Příliš kyselou půdu lze upravit přidáním vápna.
Výsadba cibulí
Cibule lilie tygrované se vysazují na podzim (září až říjen) nebo na jaře (březen až duben). Hloubka výsadby závisí na velikosti cibule, obvykle se sází do hloubky 10-15 cm. Vzdálenost mezi cibulemi by měla být 15-20 cm, aby měly rostliny dostatek prostoru pro růst. Po výsadbě půdu lehce přitlačte a zalijte.
Zálivka
Během vegetačního období, zejména v období sucha a kvetení, vyžaduje lilie tygrovaná pravidelnou zálivku. Zalévejte ke kořenům, vyhněte se kropení listů a květů, abyste předešli šíření houbových chorob. Půda by měla být stále mírně vlhká, ale ne přemokřená. V zimě, kdy je rostlina v klidu, zálivku omezte.
Hnojení
Pro bohaté kvetení a zdravý růst je vhodné lilii tygrovanou pravidelně hnojit. Na jaře, po vyrašení, použijte hnojivo s vyšším obsahem dusíku pro podporu růstu listů. Před kvetením a během kvetení přihnojujte hnojivem s vyšším obsahem fosforu a draslíku, které podporuje tvorbu květů a posiluje rostlinu. Hnojivo aplikujte podle návodu výrobce.
Mulčování

Okolí vysazených lilií můžete zamulčovat organickým materiálem, jako je kůra, štěpka nebo sláma. Mulčování pomáhá udržovat vlhkost v půdě, potlačuje růst plevelů a chrání kořeny před extrémními teplotami.
Podpěry
Vyšší odrůdy lilie tygrované mohou v období kvetení vyžadovat podpěry, aby se stonky pod tíhou květů nelámaly. Použijte bambusové tyčky nebo jiné vhodné opory, ke kterým stonky jemně přivažte.
Odkvetlé květy
Po odkvětu pravidelně odstraňujte odkvetlé květy, abyste podpořili tvorbu nových poupat a zabránili tvorbě semen, která rostlinu zbytečně vysilují. Stonky nechte zaschnout a odstraňte je až na podzim nebo na jaře.
Přesazování
Lilie tygrovaná na jednom místě vydrží několik let. Přesazování se doporučuje provádět každé 3-4 roky, když se trsy příliš zahustí nebo když klesá kvetení. Nejvhodnější doba pro přesazování je na podzim, po zaschnutí stonků. Cibule opatrně vyjměte z půdy, rozdělte a ihned zasaďte na nové stanoviště.
Zimní ochrana
Lilie tygrovaná je mrazuvzdorná a v našich podmínkách obvykle nevyžaduje speciální zimní ochranu. V chladnějších oblastech nebo při holomrazech můžete záhony s liliemi přikrýt vrstvou chvojí nebo slámy.
Rozmnožování lilie tygrované

Lilie tygrovaná se může rozmnožovat generativně (semeny) nebo vegetativně (pacibulkami a dělením cibulí). Vegetativní rozmnožování je snazší a rychlejší způsob, jak získat nové rostliny.

Rozmnožování pacibulkami
Pacibulky jsou malé cibulky, které se tvoří v paždí listů na stonku lilie tygrované. Po odkvětu stonky uschnou a pacibulky opadnou na zem. Můžete je také ručně sesbírat a vysadit do květináčů nebo na připravený záhon. Pacibulky vysazujte mělce, do hloubky asi 2-3 cm. V prvním roce vytvoří pouze malé listy a kvetou obvykle až za 2-3 roky.
Rozmnožování dělením cibulí
Při přesazování starších trsů lilií můžete cibule opatrně rozdělit. Každá oddělená cibule by měla mít zdravé kořeny a alespoň jeden pupen. Rozdělené cibule ihned zasaďte na nové stanoviště.
Rozmnožování semeny
Rozmnožování ze semen je zdlouhavější a používá se spíše pro šlechtění nových odrůd. Semena se vysévají na podzim do truhlíků nebo na venkovní záhon. Klíčí na jaře a kvetou obvykle až za 3-5 let.
Škůdci a choroby lilie tygrované

Lilie tygrovaná je poměrně odolná rostlina, ale i ji mohou napadnout někteří škůdci a choroby. Pravidelná kontrola a včasný zásah pomáhají udržet rostliny zdravé.
Nejčastější škůdci
Mšice
Mšice sají šťávu z listů a stonků, což vede k deformacím a oslabení rostliny. Silné napadení může způsobit i přenos virových chorob. Mšice se objevují na mladých výhonech a spodní straně listů. Lze je odstranit proudem vody, mýdlovou vodou nebo insekticidy.
Pilatky
Larvy pilatek se živí listy lilií a mohou je během krátké doby zcela ožrat. Objevují se na jaře a na podzim. Napadené listy je třeba odstranit a při silném napadení použít insekticidy.
Chřestovníček liliový (Lilioceris lilii)
Tento červený brouk a jeho oranžové larvy jsou jedním z největších škůdců lilií. Živí se listy, květy i stonky a mohou způsobit značné škody. Brouky a larvy sbírejte ručně nebo použijte insekticidy.
Háďátka
Háďátka jsou mikroskopičtí červi, kteří napadají kořeny a cibule lilií. Napadené rostliny špatně rostou a kvetou. Prevencí je výsadba zdravých cibulí a střídání pěstovaných plodin.
Nejčastější choroby
Plíseň šedá (Botrytis cinerea)
Plíseň šedá se projevuje hnědými skvrnami na listech a květech, které jsou pokryty šedým plísňovým povlakem. Vzniku choroby napomáhá vysoká vlhkost a špatná cirkulace vzduchu. Napadené části rostlin odstraňte a použijte fungicidy.
Hniloba kořenů a cibulí (Fusarium, Rhizoctonia)
Hniloba kořenů a cibulí je způsobena houbovými patogeny, které napadají kořenový systém a cibule, což vede k vadnutí a odumírání rostlin. Prevencí je dobrá drenáž půdy a výsadba zdravých cibulí. Napadené rostliny je třeba odstranit a půdu dezinfikovat.
Viroid vřetenovitosti listů lilií (Lily symptomless virus)
Tento virový onemocnění se projevuje deformacemi listů a stonků, zakrnělým rů