Plumerie: Encyklopedie nádherných květů a tajemství jejich pěstování
Vítejte v obsáhlém průvodci světem plumerií, exotických kvetoucích rostlin, které okouzlují svými nádhernými květy a omamnou vůní. Ať už jste vášnivý zahradník, milovník tropických rostlin, nebo jen obdivovatel přírodní krásy, tento detailní článek vám poskytne veškeré informace, které potřebujete vědět o těchto fascinujících rostlinách. Ponořte se s námi do historie, botaniky, pěstování, chorob, škůdců a mnoha dalších aspektů spojených s plumerií, známou také pod názvem frangipani.
Původ a historie plumerií: Cesta z tropů do celého světa
Historie plumerií je stejně bohatá a fascinující jako jejich květy. Tyto ikonické rostliny pocházejí z tropických oblastí Střední a Jižní Ameriky, Karibiku a Mexika. Původní druhy plumerií se vyvinuly v teplém a vlhkém klimatu těchto regionů, kde se jim dařilo v přirozených podmínkách deštných pralesů a pobřežních oblastí. První zmínky o plumeriích pocházejí od domorodých kultur, které tyto rostliny využívaly pro své léčivé vlastnosti a v náboženských obřadech. Květy plumerií byly často spojovány s bohy a duchy, a proto měly v mnoha kulturách posvátný význam.
Do Evropy se plumerie dostala díky španělským a portugalským objevitelům v 16. století. Název „plumeria“ je odvozen od jména francouzského botanika Charlese Plumiera, který tyto rostliny popsal během svých cest do Ameriky. Nicméně, lidový název „frangipani“ má poněkud odlišný původ. Je odvozen od italské šlechtické rodiny Frangipani, která v 16. století vytvořila populární parfém připomínající vůni těchto exotických květů. Postupem času se název frangipani začal používat pro samotné rostliny, zejména v anglicky mluvících zemích.
V průběhu staletí se plumerie rozšířila do mnoha dalších tropických a subtropických oblastí světa, včetně Asie, Afriky a Tichomoří. Díky své nenáročnosti na pěstování a schopnosti přizpůsobit se různým klimatickým podmínkám se stala oblíbenou okrasnou rostlinou v zahradách, parcích a soukromých sbírkách. V mnoha kulturách, zejména v jihovýchodní Asii, má plumerie hluboký kulturní a symbolický význam. Je často spojována s chrámy, pohřby a různými náboženskými obřady. Její květy jsou symbolem krásy, elegance, dlouhověkosti a duchovního probuzení.
Botanická charakteristika plumerií: Od stonku ke květu
Z botanického hlediska patří plumerie do čeledi toješťovité (Apocynaceae), která zahrnuje mnoho dalších známých okrasných rostlin, jako je oleandr a barvínek. Rod Plumeria zahrnuje několik druhů a nespočet hybridů, které se liší barvou, tvarem a vůní květů, stejně jako velikostí a tvarem listů a celkovým vzrůstem rostliny.
Stonky a větve
Plumerie jsou opadavé stromy nebo keře, které v závislosti na druhu a podmínkách pěstování mohou dosahovat výšky od několika metrů až po impozantní stromy. Mají charakteristické dužnaté stonky a větve, které obsahují latexovou šťávu. Tato šťáva je mírně toxická a může u citlivých jedinců způsobit podráždění pokožky. Mladé stonky jsou obvykle zelené a postupně dřevnatí a šednou. Větvení je obvykle řídké a nepravidelné, což dává rostlině typický otevřený a vzdušný vzhled.
Listy
Listy plumerií jsou střídavé, velké a kožovité. Mají oválný až kopinatý tvar a výraznou žilnatinu. Barva listů se může lišit od sytě zelené po šedozelenou, v závislosti na druhu a odrůdě. Před obdobím květu plumerie obvykle shazují listy, což je přirozený proces, který rostlině umožňuje soustředit energii na tvorbu květů. Nové listy se objevují až po odkvětu nebo současně s ním.
Květy
Květy plumerií jsou bezpochyby jejich nejvýraznějším znakem. Objevují se ve vrcholových květenstvích, která mohou obsahovat desítky jednotlivých květů. Květy mají typicky pět (někdy i více) korunních lístků, které se překrývají a vytvářejí nálevkovitý tvar. Barva květů je neuvěřitelně rozmanitá a zahrnuje odstíny bílé, žluté, růžové, červené, oranžové a fialové, často s různými barevnými přechody a kombinacemi. Střed květu bývá obvykle kontrastní barvy, což dodává květům ještě větší atraktivitu.
Vůně plumerií je dalším důvodem jejich popularity. Je intenzivní, sladká a často připomíná jasmín, gardénii, citrusy nebo koření, v závislosti na druhu a odrůdě. Vůně je nejsilnější večer a v noci, což je přizpůsobení pro přilákání nočních opylovačů, jako jsou můry. Květy plumerií jsou nejen krásné a voňavé, ale také poměrně trvanlivé po utržení, což je činí oblíbenými pro výrobu věnců, dekorací a parfémů.
Plody a semena
Po opylení květů se vyvíjejí plody, které jsou tvořeny dvěma protáhlými tobolkami. Tyto tobolky obsahují četná semena, která jsou opatřena blanitým křídlem, což jim umožňuje šíření větrem. Semena plumerií mají poměrně nízkou klíčivost a rostliny pěstované ze semen obvykle kvetou až po několika letech. Z tohoto důvodu se pro komerční pěstování a zachování specifických vlastností odrůd preferuje vegetativní množení, jako je řízkování nebo roubování.
Nejznámější druhy a odrůdy plumerií: Pestrá paleta barev a vůní
Rod Plumeria zahrnuje několik základních druhů, které se staly základem pro nespočet hybridů a kultivarů. Každý druh má své specifické vlastnosti, které se projevují ve tvaru listů, barvě a vůni květů, a také v nárocích na pěstování.
Plumeria rubra (červená plumerie)
Plumeria rubra je jedním z nejběžnějších a nejrozšířenějších druhů. Pochází z Mexika, Střední Ameriky a Karibiku. Je to opadavý strom, který může dorůstat výšky až 8 metrů. Má široké, oválné listy a květy různých barev, od bílé přes růžovou a červenou až po tmavě purpurovou, často se žlutým nebo oranžovým středem. Vůně květů je obvykle sladká a intenzivní. Existuje mnoho populárních kultivarů Plumeria rubra, které se liší odstíny a intenzitou barev květů, například ‚Aztec Gold‘ (zlatožlutá), ‚Celadine‘ (žlutá), ‚Pink Tricolor‘ (růžová s oranžovým a žlutým), ‚Scott Pratt‘ (červená) a mnoho dalších.
Plumeria alba (bílá plumerie)
Plumeria alba je další oblíbený druh, pocházející rovněž z tropické Ameriky. Je charakteristická svými úzkými, podlouhlými listy a elegantními bílými květy se žlutým středem. Vůně květů Plumeria alba je často popisována jako svěží a citrusová, s tóny jasmínu. Tento druh je obvykle menší než Plumeria rubra a má hustší korunu. Některé známé kultivary zahrnují ‚Singapore White‘ (čistě bílá s intenzivní vůní) a ‚Dwarf Singapore Pink‘ (kompaktní růžová forma).
Plumeria obtusa (tupolistá plumerie)
Plumeria obtusa se vyznačuje svými zaoblenými, tupými listy, které jsou na rozdíl od ostatních druhů obvykle stálezelené v teplejším klimatu. Květy jsou nejčastěji bílé se žlutým středem a mají sladkou, jemnou vůni. Tento druh je obecně menší a kompaktnější, což ho činí vhodným pro pěstování v nádobách. Populární kultivar je ‚Singapore Evergreen‘, který si udržuje listy po celý rok v tropických podmínkách.
Plumeria stenopetala (úzkolistá plumerie)
Plumeria stenopetala je méně běžný druh, charakteristický svými úzkými, kopinatými listy a neobvyklými, pavoukovitými květy. Květy bývají bílé nebo nažloutlé a mají jemnou vůni. Tento druh pochází z Madagaskaru a je poněkud citlivější na chlad než ostatní druhy.
Hybridy a kultivary
Kromě těchto základních druhů existuje nespočet hybridů a kultivarů plumerií, které vznikly křížením různých druhů a selekcí nejlepších jedinců. Tyto hybridy nabízejí neuvěřitelnou škálu barev, tvarů a vůní květů, a také se liší svými růstovými návyky a odolností vůči různým podmínkám. Mezi oblíbené hybridní kultivary patří například ‚Kauka Wilder‘ (růžová s oranžovým), ‚Hawaian Sunset‘ (oranžová s růžovým okrajem), ‚Divine‘ (fialová), ‚Black Ruby‘ (tmavě červená) a mnoho dalších. Každý rok se objevují nové a zajímavé kultivary, které obohacují tuto již tak pestrou skupinu rostlin.
Pěstování plumerií: Klíč k úspěchu v různých klimatických podmínkách
Pěstování plumerií může být velmi uspokojivé, pokud dodržíte několik základních pravidel. Tyto tropické rostliny preferují teplé klima s dostatkem slunce, ale s trochou péče je lze úspěšně pěstovat i v chladnějších oblastech jako přenosné rostliny.
Klima a umístění
Plumerie milují slunce a teplo. Pro optimální růst a kvetení potřebují alespoň 6-8 hodin přímého slunečního světla denně. V chladnějších klimatických podmínkách je nejlepší pěstovat je v nádobách, které lze během zimy přenést do chladné, světlé místnosti s teplotou kolem 10-15 °C. Během vegetačního období (od jara do podzimu) je lze umístit ven na slunné a chráněné místo, ideálně orientované na jih nebo západ. Je důležité chránit je před silným větrem, který by mohl poškodit jejich křehké větve a květy.
Půda a výsadba
Plumerie preferují dobře propustnou půdu, která nezadržuje přebytečnou vodu. Ideální je směs zahradní zeminy, písku a perlitu nebo štěrku v poměru 2:1:1. Při výsadbě do nádoby je důležité zajistit dobrou drenážní vrstvu na dně, aby se zabránilo hnilobě kořenů. Velikost nádoby by měla odpovídat velikosti rostliny a měla by poskytovat dostatek prostoru pro růst kořenového systému. Při přesazování starších rostlin je vhodné zvolit o něco větší nádobu, obvykle o 5-10 cm v průměru.
Zálivka
Zálivka plumerií se liší v závislosti na ročním období a fázi růstu. Během vegetačního období, kdy rostlina aktivně roste a kvete, potřebuje pravidelnou zálivku, ale je důležité nechat substrát mezi zálivkami proschnout. Přemokření může vést k hnilobě kořenů. V horkých letních měsících může být nutné zalévat i denně, zejména u rostlin pěstovaných v nádobách. Na podzim, když se rostlina připravuje na období klidu, zálivku postupně omezujte. V zimě, kdy je rostlina v klidu, zalévejte jen velmi zřídka, pouze tolik, aby substrát zcela nevyschl.
Hnojení
Plumerie ocení pravidelné hnojení během vegetačního období. Používejte vyvážené hnojivo pro kvetoucí rostliny s vyšším obsahem fosforu (například NPK 10-30-10), které podpoří tvorbu květů. Hnojte jednou za 2-4 týdny od jara do konce léta. Na podzim hnojení přestaňte, aby se rostlina mohla připravit na zimní klid.
Řez
Plumerie obvykle nevyžadují intenzivní řez. Odstraňujte pouze suché, poškozené nebo křížící se větve. Pokud chcete tvarovat rostlinu nebo podpořit větvení, můžete provést lehký řez na konci zimy nebo na začátku jara, před začátkem nového růstu. Řezné rány nechte zaschnout na vzduchu, aby se zabránilo infekcím.
Zimování
V oblastech s chladnými zimami je nezbytné plumerie zazimovat.