Valdštejnská zahrada v Praze: Podrobný průvodce barokní oázou klidu a umění
Valdštejnská zahrada, rozkládající se pod majestátním Valdštejnským palácem na Malé Straně v Praze, představuje jeden z nejvýznamnějších a nejkrásnějších příkladů raně barokní zahradní architektury v České republice. Tato rozsáhlá a pečlivě komponovaná zahrada, plná uměleckých děl, historických staveb a skrytých zákoutí, láká návštěvníky svou jedinečnou atmosférou a bohatou historií. V následujícím článku se ponoříme do všech aspektů Valdštejnské zahrady, prozkoumáme její vznik, vývoj, architektonické prvky, uměleckou výzdobu i současný význam.
Historie Valdštejnské zahrady: Od velkolepého projektu k oblíbené pražské oáze
Albrecht z Valdštejna a zrod monumentální zahrady
Historie Valdštejnské zahrady je neodmyslitelně spjata s osobou Albrechta z Valdštejna (1583–1634), jedné z nejvýznamnějších a nejkontroverznějších postav českých dějin třicetileté války. Jako úspěšný vojevůdce a ambiciózní politik se Valdštejn rozhodl vybudovat v Praze monumentální palácový komplex, který by svou velkolepostí předčil vše, co do té doby v českých zemích existovalo. Součástí tohoto ambiciózního projektu byla i rozsáhlá zahrada, která měla sloužit nejen k reprezentaci jeho moci a bohatství, ale také k odpočinku a potěšení.
Budování Valdštejnského paláce a přilehlé zahrady započalo v roce 1623 a trvalo až do Valdštejnovy násilné smrti v roce 1634. Pro realizaci tohoto náročného úkolu povolal Valdštejn přední italské architekty a umělce, kteří vnesli do Prahy nové trendy raně barokní architektury a zahradního designu. Mezi klíčové osobnosti patřili například architekti Giovanni Battista Pieroni a později Andrea Spezza, kteří se podíleli na návrhu a realizaci paláce i zahrady.
Při budování zahrady došlo k rozsáhlým terénním úpravám. Byly naváženy zeminy, budovány opěrné zdi a terasy, aby se vytvořil členitý prostor s různými výškovými úrovněmi. Tento terénní reliéf umožnil vznik rozmanitých zahradních partií, vodních prvků a architektonických dominant, které dodnes tvoří charakteristický rys Valdštejnské zahrady.
Vývoj a proměny zahrady po Valdštejnově smrti
Po zavraždění Albrechta z Valdštejna v roce 1634 přešel celý palácový komplex i s zahradou do majetku jeho synovce Maxmiliána z Valdštejna. V následujících desetiletích a staletích docházelo k různým úpravám a změnám v zahradě, které odrážely dobový vkus a potřeby majitelů. Nicméně základní koncepce raně barokní zahrady s jejími osami, symetrií a architektonickými prvky zůstala zachována.
V průběhu 18. století, v období vrcholného baroka a rokoka, byly do zahrady doplňovány nové sochy, vázy a další dekorativní prvky. Některé původní prvky byly naopak nahrazovány nebo upravovány. I přes tyto zásahy si však Valdštejnská zahrada udržela svůj unikátní charakter a historickou hodnotu.
V 19. století, v období romantismu, se v zahradách začal prosazovat přirozenější krajinářský styl. I Valdštejnská zahrada prošla v tomto období určitými úpravami, které se snažily o větší propojení s okolní přírodou. Nicméně její barokní základy zůstaly stále patrné.
Ve 20. století, zejména po druhé světové válce, prošla Valdštejnská zahrada náročným obdobím údržby a obnovy. Bylo nutné restaurovat poškozené sochy, fontány a architektonické prvky. Díky pečlivé práci památkářů a zahradních architektů se podařilo zachovat a obnovit původní krásu zahrady pro budoucí generace.
Současnost Valdštejnské zahrady: Kulturní centrum a místo odpočinku
V současnosti je Valdštejnská zahrada ve správě Senátu Parlamentu České republiky, který sídlí ve Valdštejnském paláci. Zahrada je v letních měsících přístupná veřejnosti a slouží jako oblíbené místo pro procházky, odpočinek a kulturní akce. Její jedinečná atmosféra a historické kulisy přitahují turisty z celého světa i místní obyvatele.
V zahradě se pravidelně konají různé kulturní akce, jako jsou koncerty, divadelní představení, výstavy a festivaly. Její malebná zákoutí a architektonické dominanty poskytují ideální prostředí pro tyto události a umocňují jejich zážitek. Valdštejnská zahrada tak i v 21. století žije bohatým kulturním životem a zůstává důležitou součástí pražského kulturního dědictví.
Architektonické skvosty a umělecká výzdoba Valdštejnské zahrady
Sala Terrena: Mistrovské dílo manýristické architektury
Jedním z nejvýznamnějších architektonických prvků Valdštejnské zahrady je Sala Terrena, monumentální otevřená hala situovaná na východní straně zahrady. Tato unikátní stavba, dokončená kolem roku 1627, sloužila jako letní jídelna a místo pro konání slavností a společenských událostí. Její architektonické řešení je fascinující kombinací klasických prvků a manýristické extravagance.
Sala Terrena je tvořena třemi mohutnými arkádami, které se otevírají do zahrady. Její stěny a klenby jsou pokryty bohatou štukovou výzdobou, která imituje přírodní scenérie s jeskyněmi, skalami, mořskými motivy a mytologickými postavami. Tato iluzivní výzdoba vytváří dojem, že se návštěvník nachází uvnitř uměle vytvořené jeskyně, a dokonale ladí s okolní zahradní architekturou.
Autorem štukové výzdoby Saly Terreny byl pravděpodobně italský umělec Niccolò Sebregondi, který se podílel i na dalších dekorativních pracích v palácovém komplexu. Jeho mistrovské provedení a detailní propracování štuk dodnes ohromují návštěvníky a dokládají vysokou úroveň uměleckého řemesla v období raného baroka.
V průběhu staletí byla Sala Terrena několikrát restaurována. V 19. století byla její část dokonce zazděna a sloužila jako skladiště. Až v polovině 20. století byla obnovena do své původní podoby a znovu zpřístupněna veřejnosti. Dnes je Sala Terrena oblíbeným místem pro konání koncertů a divadelních představení díky své vynikající akustice a jedinečné atmosféře.
Fontány a vodní prvky: Oživení zahrady zvukem a pohybem
Nedílnou součástí barokních zahrad byly vodní prvky, které symbolizovaly život, dynamiku a bohatství. Valdštejnská zahrada se pyšní několika pozoruhodnými fontánami a vodními nádržemi, které dodávají zahradě svěžest a vizuální atraktivitu.
Herkulova fontána, situovaná v centrální části zahrady, je jednou z nejvýznamnějších. Zobrazuje antického hrdinu Herkula, jak zápasí s lvem. Monumentální sochařské zpracování a dynamické pojetí scény činí z této fontány dominantní prvek zahrady.
Další významnou fontánou je Fontána s Venuší, která se nachází v západní části zahrady. Zobrazuje bohyni lásky Venuši obklopenou delfíny a dalšími mořskými tvory. Její elegantní a ladné provedení kontrastuje s dramatičností Herkulovy fontány a dodává zahradě další rozměr.
Kromě těchto monumentálních fontán se v zahradě nacházejí i menší vodní nádrže, kaskády a pítka, které dotvářejí celkovou atmosféru a poskytují osvěžení v horkých letních dnech. Zvuk tekoucí vody přispívá k pocitu klidu a harmonie, který v zahradě panuje.
Soustava soch: Alegorie, mytologie a portréty
Valdštejnská zahrada je doslova galerií pod širým nebem, zdobenou množstvím soch a sousoší, které představují alegorické postavy, mytologické hrdiny a portréty významných osobností. Tyto sochy, vytvořené převážně z bronzu a mramoru, byly objednány Albrechtem z Valdštejna a měly zdůrazňovat jeho moc, vzdělanost a kulturní zájmy.
Mezi nejvýznamnější sochařská díla patří alegorie dvanácti měsíců, které symbolizují plynutí času a přírodní cykly. Každá socha představuje jedno znamení zvěrokruhu a je doplněna atributy charakteristickými pro dané období roku. Tyto sochy byly původně umístěny v Sala Terreně, ale později byly přemístěny do různých částí zahrady.
Další významnou skupinou soch jsou zobrazení antických bohů a hrdinů, jako je již zmíněný Herkules a Venuše, ale také Neptun, Mars, Diana a další. Tyto sochy odkazují k antické mytologii a filozofii, která byla v období baroka velmi populární.
V zahradě se nacházejí i portrétní busty významných osobností, včetně samotného Albrechta z Valdštejna a členů jeho rodiny. Tyto portréty sloužily k připomenutí jejich postavení a významu.
Většina soch v Valdštejnské zahradě pochází z dílny nizozemského sochaře Adriaena de Vries, který působil na dvoře císaře Rudolfa II. v Praze. Jeho dynamický a expresivní styl se dokonale hodil k barokní estetice a dodal zahradě jedinečný umělecký charakter.
Valdštejnská konírna: Historická budova s bohatou historií
Na západní straně Valdštejnské zahrady se nachází budova bývalé Valdštejnské konírny. Tato impozantní stavba, postavená v raně barokním stylu, původně sloužila k ustájení Valdštejnových koní, kteří byli nezbytní pro jeho vojenské a reprezentační účely.
Budova konírny vyniká svou monumentální architekturou s členitou fasádou a velkými okenními otvory. Její interiér byl navržen tak, aby poskytoval pohodlné a funkční zázemí pro koně a personál. Dodnes jsou patrné některé původní prvky, jako jsou kamenné žlaby a klenuté stropy.
V průběhu staletí prošla budova konírny různými úpravami a změnami využití. V 19. století sloužila jako skladiště a později i jako dílny. Po druhé světové válce byla zrekonstruována a přeměněna na výstavní prostor a depozitář pro sochy z Valdštejnské zahrady.
V současnosti je Valdštejnská konírna přístupná veřejnosti a slouží jako významné kulturní centrum. Konají se zde výstavy, koncerty a další kulturní akce, které oživují historickou budovu a přitahují návštěvníky.
Další architektonické prvky: Voliéry, grotty a vyhlídkové terasy
Kromě Saly Terreny, fontán, soch a konírny se ve Valdštejnské zahradě nachází řada dalších zajímavých architektonických prvků, které dotvářejí její jedinečný charakter.
Na severní straně zahrady se nacházejí voliéry, původně určené pro chov exotického ptactva. Tyto zděné stavby s mřížovými okny a dekorativními prvky dodávají zahradě romantický a malebný vzhled. Dnes slouží jako úkryt pro pávy, kteří se volně pohybují po zahradě a patří k jejím oblíbeným atrakcím.
V různých částech zahrady se nacházejí uměle vytvořené grotty (jeskyně), které byly v období baroka oblíbeným prvkem zahradní architektury. Tyto jeskyně, často zdobené krápníky, mušlemi a štuky, měly navozovat dojem tajemna a spojení s přírodou.
Zahrada je členěna do několika teras, které nabízejí různé pohledy na okolní panorama Prahy a na samotnou zahradu. Vyhlídkové terasy poskytují ideální místa pro odpočinek a vychutnání si krásy okolní krajiny.
Flora a fauna Valdštejnské zahrady: Harmonie umění a přírody
Pečlivě udržovaná zeleň: Trávníky, květinové záhony a stromy
Zeleň hraje ve Valdštejnské zahradě klíčovou roli. Pečlivě udržované trávníky, geometricky tvarované květinové záhony a vzrostlé stromy vytvářej