Skip to main content

Jak množit bobkovišeň

Jak Množit Bobkovišeň: Průvodce pro Zahrádkáře

Bobkovišeň, s jejími lesklými, tmavě zelenými listy a elegantním vzhledem, je oblíbenou volbou pro živé ploty a okrasné keře. Pokud toužíte po tom, rozmnožit si tuto krásnou rostlinu a rozšířit její přítomnost ve vaší zahradě, existuje několik osvědčených metod, které vám pomohou dosáhnout úspěchu.

Proč Množit Bobkovišeň?

Rozšíření zahrady: Množení vám umožní vytvořit nové rostliny z jedné mateřské rostliny, což je skvělý způsob, jak zaplnit prázdná místa v zahradě. Úspora nákladů: Místo nákupu nových sazenic můžete vypěstovat vlastní, čímž ušetříte peníze. Zachování genetiky: Množením můžete zachovat specifické vlastnosti a kvality mateřské rostliny. Radost z pěstování: Proces množení je uspokojující a přináší radost z pozorování růstu nových rostlin.

Metody Množení Bobkovišně

Existují dvě hlavní metody, které se používají k množení bobkovišně: řízkování a hřížení.

1. Řízkování Bobkovišně

Řízkování je nejběžnější a nejefektivnější způsob množení bobkovišně.

Kdy Řízkovat: Nejlepší čas pro řízkování je pozdní léto nebo brzký podzim, kdy jsou nové výhonky částečně vyzrálé. Výběr Řízků: Vyberte zdravé, silné výhonky z mateřské rostliny. Řízky by měly být asi 10-15 cm dlouhé a mít několik listů. Příprava Řízků: Odstraňte spodní listy a ponechte jen několik listů na vrcholu. Spodní část řízku ponořte do růstového hormonu, který podpoří zakořenění. Sázení Řízků: Řízky zasaďte do vlhkého substrátu, který je směsí rašeliny a perlitu. Substrát by měl být dobře propustný. Péče o Řízky: Řízky umístěte na teplé, světlé místo, ale ne na přímé slunce. Udržujte substrát vlhký, ale ne přemokřený. Vhodné je použít mini skleník, nebo zakrýt folii, pro udržení vlhkosti. Zakořenění: Po několika týdnech by měly řízky zakořenit. Zakořenění poznáte podle nových výhonků. Přesazení: Jakmile jsou kořeny dostatečně silné, můžete sazenice přesadit do samostatných květináčů nebo na trvalé stanoviště v zahradě.

2. Hřížení Bobkovišně

Hřížení je další účinná metoda, která se používá k množení bobkovišně.

Kdy Hřížit: Nejlepší čas pro hřížení je jaro nebo pozdní léto. Výběr Výhonku: Vyberte pružný, zdravý výhonek, který je blízko zemi. Příprava Výhonku: Odstraňte listy z části výhonku, která bude zakopána do země. Na spodní straně výhonku udělejte malý řez nebo škrábnutí, aby se podpořilo zakořenění. Zakopání Výhonku: Zakopejte část výhonku do země a zajistěte ji kolíkem nebo kamenem. Vrchol výhonku nechte vyčnívat nad zemí. Péče o Hřížení: Udržujte půdu vlhkou. Oddělení Sazenice: Po několika měsících, kdy se vytvoří kořeny, můžete oddělit novou sazenici od mateřské rostliny. Přesazení: Sazenici přesadíte na požadované místo v zahradě.

Tipy pro Úspěšné Množení Bobkovišně

Používejte ostré a čisté nástroje: Ostré nůžky nebo zahradnický nůž zabrání poškození rostlin. Zajistěte dostatečnou vlhkost: Bobkovišeň potřebuje vlhké prostředí pro zakořenění. Chraňte řízky před přímým sluncem: Přímé slunce může řízky spálit. Buďte trpěliví: Zakořenění může trvat několik týdnů nebo měsíců. Používejte kvalitní substrát: Kvalitní substrát zajistí dobré zakořenění. Pravidelně kontrolujte vlhkost: Příliš suchá i příliš mokrá půda je špatná. Pravidelně větrejte: Pokud používáte fólii, nebo skleník, větrejte pro prevenci plísní.

Péče o Nové Sazenice

Po zakořenění a přesazení je důležité poskytnout novým sazenicím správnou péči.

Zálivka: Pravidelně zalévejte sazenice, zejména v suchém počasí. Hnojení: Během vegetačního období můžete sazenice hnojit hnojivem pro okrasné keře. Ochrana před mrazem: V prvním roce po přesazení chraňte sazenice před silnými mrazy. Pravidelný řez: Pravidelný řez podpoří hustý růst a tvarování keře.

Množení bobkovišně je skvělý způsob, jak si rozšířit tuto krásnou rostlinu ve vaší zahradě. S trochou trpělivosti a péče se vám podaří vypěstovat zdravé a silné sazenice, které budou zdobit vaši zahradu po mnoho let.

Presazovani Jahod

Přesazování Jahod: Podrobný Manuál pro Zajištění Maximální Úrody

Pěstování jahod patří k nejoblíbenějším činnostem mnoha zahrádkářů. Sladké a voňavé plody jsou odměnou za naši péči. Jedním z klíčových aspektů úspěšného pěstování je správné přesazování jahod. Tento proces, ač se může zdát jednoduchý, vyžaduje znalost několika důležitých zásad, abychom zajistili, že se rostliny dobře ujmou a budou bohatě plodit. V tomto obsáhlém průvodci se podrobně zaměříme na všechny aspekty přesazování jahod, od optimálního termínu a přípravy půdy až po následnou péči a řešení potenciálních problémů. Naším cílem je poskytnout vám komplexní informace, které vám umožní dosáhnout vynikajících výsledků a těšit se z bohaté úrody čerstvých jahod.

Presazovani Jahod

Proč je Přesazování Jahod Důležité?

Přesazování jahod není jen o rozmnožování rostlin. Má několik klíčových významů pro zdraví a produktivitu vaší jahodové zahrádky:

  • Obnova vitality rostlin: Starší rostliny jahodníku postupně ztrácejí svou vitalitu a plodnost se snižuje. Přesazením mladých sazenic zajistíme, že naše záhony budou osídleny silnými a produktivními rostlinami.
  • Prevence chorob a škůdců: Přesazováním můžeme předejít šíření některých půdních chorob a škůdců, kteří se mohou hromadit na jednom místě po několik let. Změna stanoviště a čerstvá půda snižují riziko infekce.
  • Presazovani Jahod
  • Zlepšení struktury půdy: Při přesazování jahod máme příležitost obohatit půdu o potřebné živiny a zlepšit její strukturu, což má pozitivní vliv na růst a vývoj kořenového systému.
  • Optimalizace prostoru: Přesazením odnoží můžeme efektivněji využít prostor v naší zahradě a kontrolovat hustotu výsadby, což je důležité pro dobré provzdušnění a přístup světla k rostlinám.
  • Získání nových rostlin: Přesazování odnoží je jednoduchý a efektivní způsob, jak si zdarma namnožit nové sazenice jahod a rozšířit tak svou jahodovou plantáž.
  • Kdy je Nejlepší Čas na Přesazování Jahod?

    Optimální termín pro přesazování jahod závisí na několika faktorech, včetně klimatických podmínek vaší oblasti a typu jahod, které pěstujete. Obecně se doporučují dva hlavní termíny:

    Přesazování Jahod na Jaře

    Jarní přesazování jahod se obvykle provádí po skončení silných mrazů a před začátkem intenzivního růstu, tedy přibližně od konce března do konce dubna. Tento termín je vhodný zejména pro sazenice, které jste si předpěstovali nebo zakoupili. Rostliny mají dostatek času zakořenit a zesílit před letní plodovou sezónou. Při jarním přesazování je důležité zajistit, aby půda byla dostatečně prohřátá a vlhká, ale ne přemokřená. Mladé jahodníky tak budou mít ideální podmínky pro svůj růst a vývoj.

    Přesazování Jahod na Podzim

    Podzimní přesazování jahod je dalším vhodným termínem, obvykle od konce srpna do konce září. V tomto období je půda ještě teplá od léta a zároveň je dostatek vláhy. Rostliny mají čas zakořenit a vytvořit silný kořenový systém před příchodem zimy. Podzimní přesazování je ideální pro odnože, které jste odebrali z mateřských rostlin během léta. Rostliny přesazené na podzim obvykle plodí v následujícím roce velmi dobře. Je však důležité, aby měly dostatek času zakořenit před prvními mrazy, proto se doporučuje provést přesazení alespoň 4-6 týdnů před očekávanými silnými mrazy.

    Specifické Termíny pro Různé Typy Jahod

    Je důležité vzít v úvahu i typ jahod, které pěstujete:

    • Jednou plodící jahody: Tyto odrůdy, které plodí bohatě jednou za sezónu (obvykle v červnu), je nejlepší přesazovat buď brzy na jaře, nebo na konci léta po sklizni. Podzimní přesazení dává rostlinám čas na regeneraci a přípravu na další plodnou sezónu.
    • Stáleplodící jahody: Tyto odrůdy plodí opakovaně během celé sezóny. Přesazovat je můžeme na jaře i na podzim. Pokud přesazujeme během vegetace, je vhodné odstranit květy a malé plody, aby se rostlina soustředila na zakořenění.
    • Presazovani Jahod
    • Měsíční jahody: Podobně jako stáleplodící, i měsíční jahody lze přesazovat na jaře nebo na podzim. Jsou méně náročné na živiny než velkoplodé odrůdy.
    • Jak Připravit Půdu pro Přesazování Jahod?

      Úspěch přesazování jahod z velké části závisí na kvalitě připravené půdy. Jahody preferují mírně kyselou až neutrální půdu (pH 5,5-6,5), která je bohatá na organickou hmotu, dobře propustná a zároveň drží vlhkost. Zde je několik kroků, jak správně připravit půdu:

      Výběr Stanoviště

      Vyberte slunné stanoviště s dostatkem prostoru pro růst jahodníků. Minimálně 6-8 hodin slunečního svitu denně je nezbytných pro bohatou úrodu. Vyhněte se místům, kde se v minulosti pěstovaly brambory, rajčata, papriky nebo okurky, protože tyto plodiny mohou přenášet choroby, které ohrožují i jahody. Ideální je záhon, kde předtím rostly luskoviny nebo zelené hnojení.

      Kultivace Půdy

      Půdu důkladně prokypřete do hloubky alespoň 20-30 cm. Odstraňte veškerý plevel, kameny a zbytky starých rostlin. Pokud je půda příliš těžká a jílovitá, zapracujte do ní písek a kompost pro zlepšení propustnosti. Naopak, pokud je půda příliš písčitá, přidejte kompost nebo rašelinu pro zlepšení zadržování vody a živin.

      Obohacení Půdy

      Jahody potřebují pro svůj růst a plodnost dostatek živin. Před přesazením zapracujte do půdy kvalitní kompost nebo dobře vyzrálý hnůj. Můžete také použít speciální hnojiva pro jahody, která obsahují vyvážený poměr živin. Dodržujte doporučené dávkování uvedené na obalu hnojiva. Vyhněte se čerstvému hnoji, který by mohl spálit kořeny mladých rostlin.

      Úprava pH Půdy

      Zkontrolujte pH vaší půdy pomocí testovací sady. Pokud je pH příliš vysoké (zásadité), můžete jej snížit přidáním rašeliny nebo síranu amonného. Pokud je pH příliš nízké (kyselé), můžete jej zvýšit přidáním vápna nebo dřevěného popela. Ideální pH pro jahody je mezi 5,5 a 6,5.

      Vytvoření Záhonů

      Pro lepší odvodnění a přístup vzduchu ke kořenům je vhodné vytvořit vyvýšené záhony. Ty mohou být široké přibližně 80-100 cm a vysoké 15-20 cm. Mezi záhony nechte dostatek prostoru pro pohodlný pohyb a ošetřování rostlin (asi 50-60 cm).

      Jak Správně Přesadit Jahody: Krok za Krokem

      Nyní se podíváme na samotný proces přesazování jahod. Postup se mírně liší v závislosti na tom, zda přesazujeme sazenice nebo odnože.

      Přesazování Sazenic Jahod

      1. Příprava sazenic: Pokud máte sazenice v květináčích, před přesazením je důkladně zalijte. Pokud mají příliš dlouhé kořeny, můžete je mírně zkrátit.
      2. Vytvoření výsadbových jamek: V připraveném záhonu vytvořte jamky o něco větší, než je kořenový bal sazenice. Vzdálenost mezi jamkami by měla být přibližně 20-30 cm v řadě a 40-50 cm mezi řadami, v závislosti na odrůdě a plánované velikosti rostlin.
      3. Presazovani Jahod
      4. Umístění sazenic: Opatrně vyjměte sazenici z květináče a umístěte ji do jamky tak, aby kořenový krček (místo, kde stonková část přechází v kořeny) byl v úrovni povrchu půdy. Příliš hluboké nebo příliš mělké zasazení může vést k problémům s růstem a plodností.
      5. Zasypání kořenů: Jamku zasypte prokypřenou zeminou a lehce přitlačte, abyste odstranili vzduchové kapsy. Dávejte pozor, abyste nezasypali srdíčko rostliny (středový pupen, ze kterého vyrůstají nové listy).
      6. Zálivka: Po přesazení jahody důkladně zalijte. Voda pomůže usadit půdu kolem kořenů a zajistí rostlinám potřebnou vláhu pro ujmutí.
      7. Presazovani Jahod
      8. Mulčování: Okolo přesazených jahod můžete rozprostřít mulčovací materiál, jako je sláma, piliny nebo netkaná textilie. Mulčování pomáhá udržovat vlhkost v půdě, potlačuje růst plevelů a chrání plody před znečištěním.
      9. Presazovani Jahod

        Přesazování Odnoží Jahod

        Odnože jsou mladé rostlinky, které vyrůstají z mateřské rostliny pomocí šlahounů. Jsou to geneticky identické kopie mateřské rostliny a představují snadný způsob, jak si namnožit nové jahodníky.

        1. Výběr vhodných odnoží: Vyberte zdravé a silné odnože, které mají již vyvinuté kořínky. Nejlepší jsou odnože, které se vytvořily jako první na šlahounu (nejblíže mateřské rostlině).
        2. Oddělení odnoží: Jakmile mají odnože dostatečně vyvinuté kořeny (délka alespoň 5-7 cm), můžete je oddělit od mateřské rostliny. Ostrým nožem nebo zahradnickými nůžkami přestřihněte šlahoun mezi mateřskou rostlinou a odnoží.
        3. Přesazení odnoží: S odnožemi zacházejte podobně jako se zakoupenými sazenicemi. V připraveném záhonu vytvořte jamky, umístěte do nich odnože tak, aby kořenový krček byl v úrovni povrchu půdy, zasypte zeminou a lehce přitlačte.
        4. Zálivka a mulčování: Po přesazení odnože důkladně zalijte a okolí zamulčujte.
        5. Přesazování Starších Jahodníků

          I starší jahodníky, které jsou již několik let na jednom místě, je vhodné po 3-4 letech přesadit na nové stanoviště. Půda se na původním místě může být vyčerpaná a hromadí se v ní patogeny. Při přesazování starších rostlin postupujte podobně jako u sazenic, ale buďte opatrnější při vykopávání, abyste co nejméně poškodili kořenový systém. Před přesazením můžete starší rostliny omladit tím, že odstraníte staré a suché listy a ponecháte jen zdravé mladé listy a silné kořeny.

          Následná Péče o Přesazené Jahody

          Po úspěšném přesazení je důležité poskytnout jahod

          Mnozeni Rostlin

          Množení Rostlin: Detailní Průvodce K Úspěšnému Rozmnožování Vašich Oblíbených Rostlin

          Mnozeni Rostlin

          Vítejte v našem obsáhlém průvodci věnovaném množení rostlin. Ať už jste začínající zahrádkář s touhou rozšířit svou sbírku, nebo zkušený pěstitel hledající nové metody a tipy, tento článek vám poskytne komplexní znalosti a praktické návody, jak úspěšně rozmnožit širokou škálu rostlin. Ponořte se s námi do fascinujícího světa vegetativního a generativního množení a objevte tajemství, jak si snadno a efektivně vypěstovat nové rostlinky z těch stávajících.

          Základní Principy Množení Rostlin

          Mnozeni Rostlin

          Množení rostlin je proces, kterým se vytvářejí nové jedince z mateřské rostliny. Tento proces je klíčový pro udržení a rozšíření rostlinných druhů, a v zahradnictví má nezastupitelnou roli. Umožňuje nám získat geneticky identické kopie oblíbených rostlin, zachovat specifické vlastnosti kultivarů, a také efektivně a levně rozšířit naši zahradu či sbírku pokojových rostlin. Existují v zásadě dvě hlavní metody množení: generativní (pohlavní) a vegetativní (nepohlavní).

          Mnozeni Rostlin

          Generativní Množení: Cesta Semínka k Nové Rostlině

          Generativní množení je proces, který zahrnuje pohlavní rozmnožování rostlin prostřednictvím semen. Semena vznikají opylením a oplodněním vajíček v květu. Každé semeno obsahuje embryo nové rostliny a zásobu živin pro jeho počáteční růst. Generativní množení je důležité pro zachování genetické rozmanitosti druhů, protože potomstvo vzniklé ze semen obvykle vykazuje variabilitu v různých znacích. Pro zahrádkáře je výsev semen často nejdostupnější a nejekonomičtější metodou množení mnoha druhů rostlin, zejména letniček, zeleniny a některých trvalek a dřevin.

          Mnozeni Rostlin

          Klíčové Kroky Generativního Množení

          1. Získání kvalitních semen: Pro úspěšný výsev je zásadní vybrat čerstvá, zdravá a kvalitní semena od důvěryhodných dodavatelů nebo z vlastních, zdravých rostlin. Zkontrolujte datum spotřeby a podmínky skladování semen.
          2. Příprava výsevního substrátu: Semena vyžadují lehký, propustný a sterilní substrát, který zajistí dobré provzdušnění a dostatečnou vlhkost pro klíčení. Můžete použít speciální výsevní substráty nebo si připravit vlastní směs z rašeliny, perlitu a vermikulitu.
          3. Výsev semen: Semena vysévejte do čistých výsevních misek, truhlíků nebo sadbovačů. Hloubka výsevu by měla být obvykle dvojnásobkem až trojnásobkem velikosti semene. Drobná semena se často vysévají na povrch substrátu a jen lehce se přitlačí.
          4. Zajištění optimálních podmínek pro klíčení: Většina semen potřebuje pro klíčení dostatečnou vlhkost, teplo a přístup světla (u některých druhů je světlo podmínkou, u jiných naopak tma). Zakryjte výsevní nádoby průhledným víkem nebo fólií pro udržení vlhkosti a umístěte je na teplé a světlé místo (ne na přímé slunce).
          5. Péče o semenáčky: Jakmile se objeví první pravé lístky, začněte postupně větrat a snižovat vlhkost. Udržujte substrát mírně vlhký, ale nepřemokřený. V případě potřeby přepikýrujte semenáčky do větších nádob s kvalitním substrátem pro mladé rostliny, jakmile jsou dostatečně silné.
          6. Postupné otužování: Před výsadbou na venkovní stanoviště je nezbytné semenáčky postupně otužit. Začněte s krátkým vynášením ven na chráněné místo a postupně prodlužujte dobu pobytu venku a zvyšujte expozici slunci a větru.
          7. Výsadba na trvalé stanoviště: Jakmile pominou poslední mrazíky a semenáčky jsou dostatečně silné, můžete je vysadit na jejich trvalé stanoviště v zahradě nebo do větších květináčů.

          Specifické Požadavky Různých Druhů Semen

          Je důležité si uvědomit, že různé druhy rostlin mají specifické požadavky na klíčení. Některá semena vyžadují stratifikaci (období chladu), jiná skarifikaci (narušení osemení), a další specifické světelné podmínky. Vždy se řiďte pokyny na obalu semen nebo odbornou literaturou pro daný druh rostliny.

          Vegetativní Množení: Využití Částí Mateřské Rostliny

          Vegetativní množení je metoda, při které se nové rostliny vytvářejí z vegetativních částí mateřské rostliny, jako jsou stonky, listy, kořeny nebo hlízy. Tato metoda má tu výhodu, že potomstvo je geneticky identické s mateřskou rostlinou, což je žádoucí pro zachování specifických vlastností kultivarů, jako je barva květu, tvar listu nebo odolnost vůči chorobám. Vegetativní množení je rychlejší než generativní u mnoha druhů a umožňuje získat dospělejší rostliny v kratším čase. Existuje řada technik vegetativního množení, z nichž nejběžnější zahrnují řízkování, dělení trsů, hřížení, roubování a množení pomocí odnožů, hlíz a cibulí.

          Řízkování: Nejběžnější Metoda Vegetativního Množení

          Řízkování je velmi rozšířená a efektivní metoda vegetativního množení mnoha bylin, keřů i některých stromů. Spočívá v odebrání části stonku, listu nebo kořene mateřské rostliny a vytvoření nových kořenů a následně samostatné rostliny z této části.

          Typy Řízků a Jejich Odběr

          • Stonkové řízky: Jsou nejběžnějším typem řízků. Odebírají se z vyzrálých stonků mateřské rostliny. Délka řízku se obvykle pohybuje mezi 5 a 15 cm a měl by obsahovat několik pupenů (oček). Řez by měl být šikmý těsně pod pupenem a rovný nad pupenem. Rozlišujeme bylinné řízky (z mladých, nezdřevnatělých výhonů), polovyzrálé řízky (z částečně zdřevnatělých výhonů) a zdřevnatělé řízky (z plně vyzrálých, loňských výhonů).
          • Listové řízky: Některé rostliny, jako například africké fialky (Saintpaulia) nebo begonie, lze úspěšně množit z listových řízků. Celý list s řapíkem nebo jeho část se zapíchne do vlhkého substrátu nebo se nechá zakořenit ve vodě.
          • Kořenové řízky: Některé trvalky a dřeviny, jako například mák východní (Papaver orientale) nebo maliník (Rubus idaeus), lze množit z kořenových řízků. Odebírají se silné, zdravé kořeny o délce několika centimetrů a svisle se zapíchávají do substrátu.

          Postup Zakořeňování Řízků

          1. Příprava řízků: Odeberte zdravé výhony z mateřské rostliny ostrým a sterilním nástrojem (nůž, nůžky). Odstraňte spodní listy, aby se zabránilo hnilobě. U stonkových řízků ponechte na vrcholu několik listů (obvykle 2-3), které můžete pro snížení výparu zkrátit.
          2. Použití stimulátoru zakořeňování (volitelné): Ponoření spodního konce řízku do práškového nebo gelového stimulátoru zakořeňování může výrazně podpořit tvorbu kořenů, zejména u obtížněji zakořeňujících druhů.
          3. Umístění řízků do substrátu: Řízky zapíchněte do vlhkého, propustného substrátu (například směsi rašeliny a perlitu nebo speciálního řízkovacího substrátu). Vytvořte malé jamky a řízky do nich opatrně zasuňte, aby se stimulátor zakořeňování nesetřel.
          4. Mnozeni Rostlin
          5. Zajištění vlhkosti a tepla: Pro úspěšné zakořenění je klíčová vysoká vlhkost vzduchu a stabilní teplota (obvykle kolem 20-25 °C). Řízky můžete zakrýt průhlednou fólií, plastovou lahví nebo umístit do minipařeniště. Pravidelně větrejte, abyste zabránili vzniku plísní.
          6. Umístění na světlé místo: Řízky potřebují dostatek rozptýleného světla, ale přímé slunce by je mohlo spálit. Umístěte je na světlý parapet nebo pod umělé osvětlení.
          7. Pravidelná zálivka: Udržujte substrát mírně vlhký, ale nepřemokřený. Nadměrná vlhkost může vést k hnilobě řízků.
          8. Kontrola zakořenění: Zakořenění obvykle trvá několik týdnů až měsíců v závislosti na druhu rostliny a podmínkách. Poznáte ho podle nových lístků nebo lehkého odporu při jemném zatažení za řízek.
          9. Přesazení zakořeněných řízků: Jakmile mají řízky dostatečný kořenový systém, můžete je opatrně přesadit do větších květináčů s běžným pěstebním substrátem.

          Dělení Trsů: Jednoduchá Metoda Množení Trvalek

          Mnozeni Rostlin

          Dělení trsů je snadná a rychlá metoda vegetativního množení trvalek, které tvoří husté trsy nebo shluky výhonů s vlastním kořenovým systémem. Tato metoda je ideální pro rozmnožování a zároveň omlazení starších trvalek, které mohou časem méně kvést nebo mít méně vitální střed.

          Kdy a Jak Dělit Trsy

          • Nejvhodnější doba: Většina trvalek se dělí na jaře (před začátkem intenzivního růstu) nebo na podzim (po odkvětu). Některé druhy s letním kvetením je lepší dělit na jaře, zatímco jarní a brzy letní kvetoucí druhy lze dělit na podzim.
          • Příprava rostliny: Rostlinu opatrně vyjměte z půdy pomocí rýče nebo vidlí. Odstraňte přebytečnou zeminu z kořenového balu, abyste lépe viděli strukturu trsu.
          • Rozdělení trsu: Trs rozdělte na menší části tak, aby každá část měla zdravé kořeny a několik pupenů nebo výhonů. Menší trsy lze rozdělit rukama, větší a hustší trsy rozřízněte ostrým nožem nebo rýčem. Snažte se co nejméně poškodit kořeny.
          • Odstranění starých a poškozených částí: Při dělení odstraňte odumřelé, suché nebo poškozené části kořenů a výhonů.
          • Výsadba nových trsů: Nově vzniklé trsy ihned zasaďte na připravené stanoviště do kvalitní půdy. Důkladně zalijte.

          Hřížení: Vytváření Nových Rostlin Bez Oddělení od Mateřské

          Hřížení je metoda vegetativního množení, při které se stonek nebo větev mateřské rostliny ohnou k zemi a zahrnou zeminou, aniž by se od mateřské rostliny oddělily. V místě kontaktu se zemí stonek zakoření a po zakořenění lze novou rostlinu oddělit a vysadit samostatně. Hřížení je úspěšná metoda pro množení některých keřů, popínavých rostlin